Osnova eucharistického života laiků

  

„Jeden chléb, jedno tělo“

 

 

V následování otce Eymarda, obracíme se s výzvou na všechny, které Duch přitahuje k eucharistii; na kněze i laiky, aby se připojili k naší řeholní rodině a podíleli se na jejím poslání.

Budeme je doprovázet, aby se v celém svém životě a při veškerém svém podnikání nechali inspirovat Eucharistií.

(Řehole Eucharistiánů, čl. 43)

 

 

 

Předmluva:

 

Od samého počátku Kongregace Nejsvětější svátosti (otců Eucharistiánů), byli laici voláni k životu ve spojení s ní, k účasti na jejím životě a ke sdílení jejího charismatu.

Právě pro tyto laiky načrtl náš zakladatel, sv. Pierre-Julien Eymard, několik orientačních linií pro jejich formaci a aktivní zapojení-se do křesťanského života („Direktorium agregovaných“). V historii Kongregace měl tento způsob přidružení především formu takzvané „Agregace Nejsvětější svátosti“, s vlastním statutem.

S přijetím směrů obnovy II. Vatikánského koncilu, přeformulovala Kongregace Nejsvětější svátosti charisma otce Eymarda do současných poměrů a roku 1984 byla Svatým stolcem schválena nová řehole institutu. V návaznosti na tuto obnovu bylo přikročeno také k přeformulování a adaptaci stanov agregace v přesvědčení, že byla povolána, aby přispívala ke službě živé Církve dneška (srv. „Agregazione del SS.Sacramento. Bozza di Statuti“, Italia 1986  -- tento „Náčrt stanov“ byl vydán italskou provincií, za spolupráce řeholníků ze všech jejích konventů, na období zkoušky a obsahoval výzvu agregovaným laikům, aby svými návrhy a připomínkami přispěli k vytvoření definitivního znění, které je předkládáno právě nyní. – pozn.překl.)

Život šel dál a způsob, jímž se věřící laici podíleli na naší spiritualitě a našem poslání získával stále větší pluralitu tváří a výrazů.

Vycházejíc z tohoto konstatování jsme se pustili do konečné formulace textu jenž by se mohl stát „společným a útulným domovem“ všem věřícím laikům, kteří chtějí sdílet náš život a naši eucharistickou spiritualitu.

S vědomím, že čas bude nadále plynout a že Duch bude pokračovat ve tvoření věcí nových, svěřujeme tyto stránky všem, kteří již dnes kráčejí spolu s námi i všem, kteří se k nám teprve připojí a také všem našim řeholníkům jako výchozí bod pro společné uskutečňování charismatu sv. Pierre-Julien Eymarda v Církvi a světě dneška .

 

 

 

P.Manuel Barbiero SSS

provinciál (Itálie)

   

Prato, 2. srpna 2000

O svátku sv. Petra Juliána Eymarda

 

 

 

 

Osnova eucharistického života laiků

 

 

„Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb a modlili se. Všech se zmocnila bázeň, neboť skrze apoštoly se stalo mnoho zázraků a znamení. Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné. Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.

Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“

 

(Skutky apoštolů 2, 42 – 47)

 

 

 

 

 

I. Jako Církev

 

1.

Ve křtu jsme se stali dětmi božími a údy jeho lidu, Církve.

První křesťanská komunita, jak ji popisují Skutky apoštolů,

stojí před námi jako model, podle nějž uzpůsobujeme vlastní život.

 

Z přijetí Božího slova se rodí zkušenost životního společenství

charakterizovaná rozhodnutím pro sdílení a solidaritu;

živená a poháněná eucharistií, při „lámání chleba“.

 

 

2.

Sjednoceni v rodině jednoho Otce

žijeme zvláštní pouto bratrství

s Kongregací Nejsvětější svátosti,

založenou sv. Petrem Juliánem Eymardem,

abychom tak přispěli k obnově Církve a společnosti,

(k obnově), jež pramení z Eucharistie.

 

V Eucharistii tak spatřujeme:

ohlášení Pánových velikonoc, 

sílu a výzvu ke svobodě a společenství,

jakož i pramen a vrchol veškeré evangelizace.

 

Ve společenství s touto řeholní rodinou a se všemi křesťany

rozpoznáváme ve slavení Eucharistie střed naší existence.

 

 

II. Utvářeni Eucharistií

 

3.

Povoláni být učedníky Krista,

vydáváme se na cestu vyznačenou liturgickým rokem,

v němž znovu procházíme jednotlivé okamžiky Pánova života.

 

V neděli, den Páně, jsme všichni zváni k hostině,

kterou nám připravil vzkříšený Kristus.

Odpovědí na jeho pozvání je naše setkání

při společném slavení Eucharistie;

obnovujeme tak naše společenství s Ním i mezi sebou navzájem

přijetím téhož Slova a účastí na jednom Chlebě.

 

 

4.

Slavení Eucharistie - vzpomínka na Krista,

který byl ukřižován a vzkříšen, aby nám daroval život -

nás učí hlavním principům křesťanského života:

vzájemnému přijetí a smíření,

naslouchání a hlásání,

sdílení, chvále a oběti,

společenství a poslání.

 

Tak se eucharistické slavení ukazuje být

účinnou školou života, která nám

pomáhá ověřovat a dávat směr

naší vlastní existenci.

 

 

5.

Přijati Pánem, který nás shromažďuje v jednom domě,

otevíráme se i my k přijetí všech,

milujíc každého láskou Kristovou.

 

Smířeni s Pánem, před jehož tváří poznáváme a vyznáváme své viny,

se stáváme nástroji smíření,

a šiřiteli pokoje Vzkříšeného ve svém okolí.

 

naslouchání Pánu, který k nám promlouvá,

stáváme se jeho učedníky a dosvědčujeme

krásu existence provázenou tímto Světlem pravdy.

 

 

6.

Přinášejíc Pánu chléb a víno,

sdílíme se všemi také svá hmotná dobra

v přesvědčení, že se jedná o dary,

které jsme přijali od Boha.

 

Připomínajíc si Kristovo vzkříšení,

chválíme Pána pro jeho veliká díla

v jistotě, že ani dnes nepřestává jednat

a stále provází naše životy i celé dějiny světa.

 

Obětujíc Otci Tělo a Krev Krista,

obětujeme také svůj vlastní život společně s Jeho,

abychom se i my mohli stát obětí milou Bohu.

 

 

7.

Sjednocujíc se s Kristem, Chlebem života,

žijeme ve společenství se všemi,

kráčejíc tak vstříc jednotě obohacené rozmanitostí (jednotlivců),

- v dialogu se všemi výrazovými formami Církve

a se všemi lidmi dobré vůle.

 

V přijetí Kristova poslání,

působíme ve světě svědectvím vlastního života

jako vyslanci (misionáři) Jeho lásky

.

 

8.

Modlitbu před Eucharistií (adoraci),

vnímáme jako prodloužení milosti slaveného tajemství,

a jako nezbytný moment přechodu ze slavení k životu.

 

Zintenzivňujíc naše spojení s Kristem,

kterého nahlížíme ve znamení eucharistického chleba,

můžeme se jako On a spolu s Ním

stát chlebem lámaným pro nový svět.

 

 

 

III. Putujíc vstříc království

 

9.

Vždy když se posilujeme přijímáním Kristova těla,

přijímáme plnost Ducha svatého,

jehož prostřednictvím Otec obnovuje náš život.

 

S Jeho pomocí se každého dne znovu vydáváme na cestu

ve snaze stále lépe odpovídat na povolání,

které jsme přijali ve křtu jako věřící laici.

 

 

10.

Je to prorocké poslání, které nás vyzývá

nahlížet a interpretovat

vlastní existenci a celé dějiny světa

ve světle Pánova slova.

 

Vnímáme nutnost prožívat momenty formace

prosvícené Slovem a pomáhající nám

směřovat k dospělosti a zralosti víry.

 

 

11.

Je to kněžské povolání, jež nás „pudí“

k přetváření vlastního života a každé lidské reality

v oběť milou Bohu.

 

Od Krista, který se pro nás zcela obětuje v Eucharistii,

získáváme sílu k sebedarování se Jemu a bratřím,

obnovujíc tak neustále naše přilnutí k vůli Otce.

 

 

12.

Je to královské povolání, které nás vyzývá k

existenci vyznačující se sílou služby jakožto

základním smyslem života.

 

Abychom toho dosáhli, cítíme nutnost požadavku

dělat jasná a správná rozhodnutí

na poli sociálním i politickém,

v pracovním nasazení,

v ochraně rodiny a života,

v úsilí o spravedlnost a pokoj.

 

Naše zvláštní pozornost patří chudým a nejchudším.

Sdílíme tak poslání Krista, který přišel,

aby především chudým hlásal radostnou zvěst vykoupení.

  

 

13.

V této zkušenosti eucharistického života

nahlížíme Pannu Marii, matku Ježíšovu,

jež sdílela život učedníků

během modlitby ve Večeřadle

i jejich putování po cestách světa.

 

Jako ona se necháváme vést Duchem,

abychom, otevřeni jeho vedení,

účinně přispívali k příchodu Božího království.

 

 

 

sss SSS sss

 

 

 

Originální text vydaný italskou provincií Kongregace Nejsvětější svátosti přijal zástupce našeho provinciála P. Josef Wenger SSS, pověřený vedením eucharistického hnutí na území naší provincie (kam spadá i bývalé Československo) jako vedoucí linii i pro „agregované“ u nás.

 

 


Eucharistické hnutí | PřihláškaKontaktní informace

 Eucharistická teologie & spiritualita | Knihovnička 

POVOLANÍ | Eucharistiáni | HOME 

 


©2000 Kongregace Nejsvětější svátosti,  email: chrast@katolik.cz
tel. (0043) 1 597 81 17 (+ klapka : české 51 / 33 / 44; provinciál -německy 42)